Horská obec Dolní Lomná

Dolní a Horní Lomná, včetně Přelače,
kdysi samostatné dělnické kolonie, tvořily až do roku 1899 jednu společnou obec - Lomnou. Podle zákona z 27.12.1899 pak byla Lomná rozdělena od 1.1.1900 na dvě samostatné obce. O tom, kdy vznikla obec Lomná, nemáme určitých zpráv, ani nejsou dosud známy všechny starší prameny o historii vzniku této obce. Faktem je, že Lomná je jednou z nejmladších obcí na Těšínsku, která vznikla na vyrubiskách, postupně přeměněných v pastviny, na nichž se popásal dobytek po salašnicku.

První lidé, kteří se objevili na území dnešní Lomné, byli pastevci, kteří popásali na horských loukách podél říčky Lomné a jejích soutoků stáda krav a ovcí. Žili tu přes léto a na zimu sháněli stáda dobytka do okolních horských dědin. Dohled nad několika salašemi měl kdysi "vojvoda", který pro těšínského knížete vybíral od salašníků peněžní poplatky. Na pozemcích obce Lomné bývalo několik velkých salaší (Jelitov,Přelač,Křinov,Uplaz,Gluvčín) a jiných. První písemná zmínka o lomňanských salaších se týká kravské salaše v Malém Křinově, které polovinu nabyl v roce 1720 od správy knížecích statků jablunkovský vojvoda Jiří Sikora.Salaše nebyly původně vlastnictvím, nýbrž pouze dovoleným užíváním cizí půdy (Těšínské komory), za kterou uživatelé platili poplatky. Z dějin salašnictví se v údolí Lomné zachovalo poměrně hodně dokumentů včetně map pronájmu pastvin a jejich prodeje. Hranice salaší nebyly zpočátku označeny. Přesně vymezeny byly až v roce 1800, kdy Komora dala zjistit, co patřilo lidu. Ostatní části byly zalesněny. Největšího rozkvětu dosáhlo salašnictví v 18. století. Avšak neustálé ničení lesů a rozšiřování pastvin vedlo v roce 1756 k vydání zákona na ochranu lesů. Proto se začalo s postupným zalesňováním horských pastvin. Vzhledem k nově vznikajícím průmyslovým podnikům přestalo být salašnictví zdrojem příjmů pro vrchnost. Postupně také docházelo k rušení jednotlivých salaší. 

V roce 1812 zrušila Těšínská komora velkou přelačskou salaš a založila na jejím místě první dělnickou lesní kolonii. Na bývalé salaši vystavěla 31 chalup jednotného typu, ke každé z nich přidělila půdu na rostlinnou výrobu a také pastviny. Každý kolonista byl povinen s rodinou po celý rok zpracovávat dřevo pro Těšínskou komoru. Do letní kolonie na Přelači se přihlásili hospodáři z Lomné, Mostů u Jablunkova, Milíkova, Jablunkova, Hrádku a Smilovic. Teprve ve třicátých letech 19. století kolonisté dostali vlastní dispoziční právo na své usedlosti. Ještě dnes jsou na Přelači viditelná políčka, někde obklopena hradbami kamení vybíraného generacemi z kamenité půdy. V souvislosti s rostoucí potřebou dřeva novou perspektivu přineslo Lomné povoznictví, které se, kromě horského zemědělství, stalo jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů. Formanské řemeslo dosáhlo v údolí Lomné největšího rozšíření od druhé pol. 19. století. Po druhé světové válce začalo upadat, až zcela zaniklo.Pokud jde o doložené historické dokumenty týkající se minulosti Lomné, z těch můžeme uvést:

V roce 1596 vydal tehdejší těšínský kníže Adam Václav listinu, kterou se jablunkovským měšťanům přiznává právo na pastviny a kácení dřeva v údolí Lomné. V této listině mimo jiné čteme: "Měšťané jablunkovští hranice a meze od starodávna vymezené mají, počnúce od dědiny Návsí nahoru Viznarovú a Dlabačovú mezí, nahoru potokem Rusniakovem za Piosecznym a za potok Lisky po potok Bartkuv až k Lomné..." Toto knížecí privilegium na pastviska a kácení lesů bylo jablunkovským měšťanům potvrzeno i později, a to listinou těšínské kněžny Alžběty Lukrecie z r. 1644. Z roku 1646 pochází první záznam o ekonomické činnosti v údolí Lomné (Urbář těšínského panství). V přípisu pořízeném 26.6.1647 se v seznamu valašského hovězího dobytka uvádí, že podél řeky Lomné pase Adam Kohut z Mostů 8 krav a 5 telat a starý ovčák z Bocanovic 5 krav a 5 telat.

Počátek většího trvalého osídlení údolí Lomné spadá na konec 17. století, a to zakládáním pasekářských osad. Od prvotních salaší a kurných chat vznikl později roubený dům. Nové osady byly zakládány nejen v úzkých údolích, ale také postupně na svazích a hřebenech. Pěstovalo se pouze jaré žito, ječmen, oves a brambory, které se staly základní složkou lidové stravy.První osadníci pocházeli většinou z okolních vsí (Písek, Bukovec, Milíkov, Smilovice).Původně osada Lomná patřila obci Návsí, a proto se také nejstarší záznamy o osadnících Lomné nacházejí v knize nazvané "Registra dědiny Návsí z r. 1714". Titulní list této knihy zní: "Registra diediny Navsi, založené za ouřadu urozeného a statečného rytíře pana Františka Antoniho z Bossingerů, jeho římské císařské, též Germanii, Hispanii, uherského a českého království milostivého Karla Šestého, arciknížete rakouského, v Horním a Dolním Slezsku komorního rady a ten čas nade zřízeného vrchního regenta - To též za ouřadův nejvýš vzpomenutého jeho císařskou a královskou Milostí nadřízeného purkrabího těšínského pana Ignatiho Standského, důchodního písaře pana Mikuláše Kresba a ouřadového písaře pana Gottfrieda Josefa Puše, Letha Panie 1714." Ve zmíněných registrech dědiny Návsí, započatých r. 1714 najdeme celou řadu kupních smluv gazdů z Lomné. Z těchto kupů a různých dědických smluv se dovídáme o jménech tehdejších držitelů pozemků a o jejich majetkových poměrech v letech 1733 až do r. 1803. V některých salašnických výkazech je Lomná uváděna jako "předobec" (Vordorf) Návsí a některé dokumenty týkající se např. koupě půdy nebo jiné žádosti jsou opatřovány pečetí obce Návsí.Teprve později se Lomná stala samostatnou komorní obcí a veškeré majetkové změny byly zapisovány do pozemkových knih této obce. S obcí Lomnou se poprvé setkáváme v urbáři Těšínské komory z r. 1755, ačkoliv obecní správa byla ustanovena již někde ve třicátých letech 18. století.Na nejstarší obecní pečeti s vyobrazením horala s holí v ruce sedícího na pařezu pod stromem nebyl žádný nápis ani letopočet. Podle R. Kneifela "Topografie des K.K. Anteils von Schlesien II" čítala Lomná kolem roku 1805 48 čísel domovních a 512 obyvatel.Významnou úlohu v dějinách obce hrálo školství. Soukromá škola vznikla v Lomné již v r. 1830. Teprve 1852 byla postavena první veřejná škola pod Smolkovem. Byla to škola dřevěná, do které docházely děti z velkých vzdáleností Horní Lomné, Přelače. Později (r. 1875) vznikla zděná škola v centru Dolní Lomné.Autobusové spojení s Jablunkovem, které začal provozovat Karel Kičmer, bylo zahájeno v roce 1930. V roce 1896 byl vybudován a 12. června posvěcen kostel v centru Horní Lomné, zvaném "Salajka". Byl postaven z darů duchovenstva. Komora postoupila toliko pozemek a dřevo na stavbu. V roce 1833, ještě před vybudováním kostela, postavili Lomňané pod návrším, na němž kostel stojí, "zázračný" kříž. Zázračným byl nazván proto, že po procesí, které k němu vykonali v r. 1836 jablunkovští měšťané, ustala v Jablunkově cholera. Od té doby se zde dvakrát do roka konaly bohoslužby pod širým nebem, až do posvěcení nového kostela.

Obě Lomné, které patřily k nejchudším, kde se kulturní život omezoval jen na velmi úzký okruh lidí, vešly dnes do povědomí naší širší společnosti jako významné rekreační centrum v Beskydech.